Petr Holub: Investice do úspor energie se nám vyplatí

Petr Holub: Investice do úspor energie se nám vyplatí

Jaký byl letošní rok z pohledu aliance Šance pro budovy, která podporuje energeticky úsporné stavebnictví? Mohou být investice do lepšího tepelného hospodářství šancí pro tuzemské firmy a celé české hospodářství? Bude v příštích letech dost peněz na zateplování budov? A jak nám mohou pomoci peníze získané ze zdrojů Evropské unie? O těchto i dalších tématech jsme diskutovali s ředitelem aliance Petrem Holubem. 

Jak jste spokojeni s dosavadním průběhem programu Nová zelená úsporám? Co vás potěšilo, případně v čem vidíte slabiny? 

V letošním roce (2014) se nepodaří vyčerpat celá alokace, jen něco přes polovinu. To nás samozřejmě mrzí, ale není to nic vážného, peníze v tomto případě nepropadají, jako je tomu například u Evropských fondů, ale pouze se přesunou na další období. Na vině menšího zájmu o program byla především složitá administrativa programu a dlouhá doba čekání na schválení žádostí (někdy i více než rok). Po mnoha jednáních se ale v létě podařilo s novým vedením SFŽP dojednat výrazné zjednodušení administrativy a žádosti začal Fond vyřizovat v řádu týdnů. Poté se zájem o program zvýšil. Pro nás a i pro stavební trh je teď důležité, aby v příštím roce zůstaly stejné podmínky a aby postupně ministerstvo přešlo ke kontinuálnímu programu, do kterého by bylo možno vstoupit kdykoliv během roku. Zároveň teď ministerstvo jedná o tom, že by se z programu financovaly i bytové domy v Praze a podpora z Nové zelené úsporám tak v tomto segmentu doplňovala připravovaný Integrovaný regionální operační program. Pokud zbyde dost peněz i na domy rodinné, tak s tím nemáme problém. 

Co říkáte na množství finančních prostředků, které jsou vyčleněny na energeticky úsporná opatření ze zdrojů českého státu a z fondů Evropské unie? 

O Nové zelené úsporám, která je financována z prodejů emisních povolenek a částečně národních zdrojů, už jsem mluvil. Pokud bude program administrativně jednoduchý, tak bychom rádi, aby letošní alokace, tedy kolem dvou miliard, byla zachována minimálně na této úrovni. Podle našich propočtů je roční absorpční kapacita programu ještě téměř trojnásobná. Jen se k ní musíme postupně dopracovat opětovným získáním důvěry žadatelů v tento program. Pokud jde o fondy Evropské unie, tak připravená alokace do roku 2020 (resp. 2022) je kolem 45 miliard korun na úspory energie v různých typech budov. Dohromady s Novou zelenou úsporám to tedy bude někde mezi 65 a 70 miliardami korun. To není málo. Důležité jsou nyní dvě věci: Dobře programy nastavit, aby se čerpaly a zároveň dostatečně přispívaly k naplnění českého cíle pro energetickou efektivitu. A za druhé zkoumat možnosti finančních nástrojů, které by do programu po vzoru Německa přitáhly privátní kapitál na úrovni programu, tedy nejen ve formě spolufinancování ze strany vlastníků budov.

Vidíte v energetických opatřeních velkou šanci pro tuzemské hospodářství? Jakou roli může podle vás sehrát? 

Nejprve je třeba říct, že Česko nemůže nestavět energeticky úsporné stavby. Zavazuje nás k tomu evropská legislativa. Od let 2018 až 2020 musí být všechny soukromé domy stavěny ve velmi úsporném standardu. Pro veřejné budovy pak platí dvouleté uspíšení. Povinnost je ale jen jedna strana mince. Druhá je, že energetické úspory v budovách se mnohonásobně vyplatí jak investorovi, tak státu. A samozřejmě vedle toho je velká oblast renovací budov, tam je potenciál obrovský. Dobře známá je dnes už například studie Miroslava Zámečníka, která došla k závěru, že investice do zvýšení energetického standardu budov jsou vzhledem k velkému podílu stavebních prací s vysokým multiplikátorem nejvhodnějším nástrojem k růstu HDP. Každá koruna státní podpory vložená do energetických úspor „vydělá“ 2,13 – 3,59 korun.

V minulých desetiletích ale viděl český stát v energeticky úsporných opatření spíše riziko pro své investiční záměry, například Temelín, než příležitost. Změnil se v posledních letech jeho přístup? 

Od nástupu této vlády se postoj o něco zlepšil. Všechna klíčová ministerstva, tedy hlavně MPO, MŽP i MMR energetické úspory považují za důležité a za příležitost pro ekonomiku. I strategické dokumenty, jako je například Státní energetická koncepce, se pomalu posouvají ve prospěch úspor energie. Nicméně stále je to nedostatečné. Potenciál úspor je ještě podstatně vyšší. Nechci rozporovat stavbu dalších jaderných bloků, to není naše role, ale úspory energie vnímáme jako větší příležitost, jak pro energetiku, tak pro stavebnictví, a rádi bychom viděli, že vláda do její realizace vkládá alespoň stejné množství politické a manažerské kapacity, jako do diskuzí o Temelínu.  

Nedávno jste kritizovali málo ambiciózní cíl Evropské unie zvyšovat energetickou efektivitu v nadcházejících letech. Co vás k tomu vedlo a jaká je vaše představa o optimálním opatření?

Byli jsme pro, aby byl větší než třicetiprocentní a hlavně na úrovni EU závazný cíl pro energetickou efektivitu. Dle studií Komise ambiciózní cíl kolem 40 % by naplno využil ekonomického potenciálu úspor. A nezávazný cíl nemá příliš smysl, protože ho nikdo nemusí dodržovat. Závazný cíl pro energetickou efektivitu by naopak vytvořil předvídatelné podnikatelské prostředí a tím povzbudil české stavebnictví. Energeticky úsporné stavebnictví přitom dle našich propočtů vytvoří zhruba 35 tisíc pracovních míst a přinesou jedno procento k růstu českého HDP ročně. Po roce 2020 pak tato opatření uspoří odběratelům, tedy domácnostem, firmám a institucím, minimálně 25 miliard ročně a pomohou také větší nezávislosti Česka na nejistých zahraničních dodávkách energie. Tento trend by dle našeho názoru měl pokračovat i po roce 2020. Debata ale skončila, pro nás je teď důležité, jak se k našemu oboru postaví vláda nejen tato, ale i příští. Doufáme, že neexistence cíle nepovede ke hře od mantinelu k mantinelu, jak jsme bohužel v ČR často zvyklí.

Přidat reklamu k tomuto článku

Zaujal vás článek?    




Partneři

Veletrh postavený pro Vás
MÁME RÁDI ÚČETNÍ SOFTWARE DUNA
STOMIX expert na zateplení
Nové byty v Novém Jičíně, Rezidence Trlicova